Fotovoltaiku si lidé často pořizují na základě odhadů z nabídky. Co ale ukáže provoz po třech letech, když se emoce z instalace vytratí a zůstanou jen čísla ze skutečné spotřeby? Podívali jsme se na data jednoho z našich zákazníků, jehož identitu z respektu k soukromí neuvádíme, a vybrali jsme osm měsíců letošního provozu od ledna do srpna.

Jaká technologie za tím stojí

Systém byl uvedený do provozu v roce 2023 a má instalovaný výkon 7,74 kWp, tedy 18 panelů Canadian Solar orientovaných na jih. O přeměnu energie se stará asymetrický střídač SolaX, doplněný fyzickou baterií SolaX o kapacitě 11,6 kWh. Právě baterie je klíčová pro čísla, která následují: umí uschovat přebytky ze slunečného dne a použít je večer nebo v noci, takže domácnost nežije jen z toho, co zrovna svítí na střechu.

Mrkněte na video, které jsme natáčeli před třemi lety:

Jak se mění soběstačnost domácnosti v průběhu roku

V lednu, kdy slunce svítí nejméně, pokryla fotovoltaika 23 procent spotřeby domácnosti. V únoru to bylo už 34 procent. Pak přišlo jaro a čísla se zlomila: v březnu 86 procent, v dubnu přes 93 procent. Od května do srpna se soběstačnost drží mezi 91 a 100 procenty, přičemž v červenci dosáhla přesně 100 procent a v srpnu 99,96 procenta. Baterie přitom pomáhá tuhle úroveň držet i večer a v noci, ne jen přes den. Prakticky celé léto tedy domácnost žije z vlastní vyrobené energie a ze sítě si bere jen zanedbatelné zbytky.

Nejvýmluvnější je srpnový import ze sítě: 0,18 kilowatthodiny za celý měsíc. Pro srovnání, v lednu to bylo 479 kilowatthodin.

Kolik energie fotovoltaika za osm měsíců vyrobila

Od ledna do srpna vyrobila elektrárna přes 6 800 kilowatthodin. Výroba roste postupně s délkou dne, z 195 kilowatthodin v lednu na víc než 1 000 kilowatthodin měsíčně od dubna dál, se špičkou přes 1 170 kilowatthodin v květnu.

Z vyrobené energie šla část na pokrytí domácnosti, část na nabíjení elektromobilu a zbytek putoval do sítě. Za osm měsíců to bylo skoro 3 870 kilowatthodin exportu, tedy víc než polovina veškeré výroby.

Nabíjení elektromobilu ze slunce

Zajímavá je i spotřeba wallboxu. Zákazník za osm měsíců nabil do auta přes 1 330 kilowatthodin, a od jara je většina tohoto nabíjení kryta přímo sluncem, ne sítí. V dubnu a květnu pocházelo z fotovoltaiky přes 80 procent energie, kterou auto dostalo. To je přesně situace, kdy se elektromobil a fotovoltaika vzájemně vyplácí nejvíc.

Kolik to reálně přineslo peněz

Finanční přínos fotovoltaiky za osm měsíců přesáhl 20 800 korun. Skládá se ze čtyř zdrojů: úspora za spotřebu domácnosti, úspora za nabíjení auta, hodnota energie sdílené v rámci odběrných míst a výkup přebytků do sítě.

Nejvíc, přes 10 600 korun, ušetřila přímo domácnost tím, že místo nákupu drahé elektřiny ze sítě spotřebovala vlastní. Sdílení mezi odběrnými místy přineslo přes 5 000 korun, nabíjení auta ze slunce necelých 2 700 korun a výkup přebytků přes 2 400 korun.

Stojí za povšimnutí, že výkupní cena přebytků v čase klesá: v lednu byla kolem 3 koruny za kilowatthodinu, v srpnu už jen 1,74 koruny. Prodávat přebytky do sítě je čím dál méně výhodné, a to je přesně důvod, proč dává smysl vyrobenou energii spotřebovat sám, ne ji prodávat pryč. Podívejte se blíže na úspory.

Co bude dál: tepelné čerpadlo a chytré řízení

Právě proto teď u tohoto zákazníka řešíme další krok. Doinstalujeme tepelné čerpadlo a chytré řízení spotřeby, které bude automaticky posílat přebytky ze slunce tam, kde mají smysl, tedy do topení a ohřevu vody, místo aby mizely do sítě za necelé dvě koruny za kilowatthodinu. Cíl je jednoduchý: dostat soběstačnost i v zimních měsících blíž k létu a ještě víc omezit závislost na dodávkách ze sítě.

Data po třech letech provozu potvrzují, co říkáme už při první konzultaci. Fotovoltaika se nejvíc vyplatí tomu, kdo vyrobenou energii spotřebuje sám, ať už v domácnosti, v autě, nebo brzy i v tepelném čerpadle.