V našem posledním videu jsme se podívali na to, co se děje s fotovoltaickou elektrárnou, když se o ni nikdo pořádně nestará. Jedním z témat, které si zaslouží samostatný prostor, je zaprášení a znečištění panelů – problém, který je na první pohled nenápadný, ale na roční výrobě se dokáže podepsat citelně. V tomto článku se na něj podíváme podrobněji: proč vzniká, kolik výkonu skutečně stojí a co s tím lze dělat.

Kolik výkonu nečistoty skutečně ukrojí

Solární panel potřebuje k výrobě elektřiny co nejvíc slunečního záření dopadajícího na jeho povrch. Cokoliv, co mezi slunce a panel vloží vrstvu prachu, pylu, ptačího trusu nebo spadaného listí, mu tuto cestu ztěžuje.

Podle zprávy mezinárodní organizace IEA PVPS z roku 2023 způsobuje zaprášení (v oboru se používá termín „soiling“) celosvětově v průměru 3 až 5 % ztráty roční výroby fotovoltaických systémů. Americká Národní laboratoř pro obnovitelné zdroje (NREL) pracuje jako s běžným odhadem s podobnými 5 %, ale v extrémních případech – prašné regiony bez deště, blízkost pole nebo silnice – se ztráty mohou vyšplhat až ke 20–25 % výroby. Nečistoty se přitom nehromadí skokově, ale plíživě, řádově o desetiny procenta denně, takže si poklesu výkonu často nikdo nevšimne, dokud se nepodívá na data.

Pro české podmínky to sice zpravidla neznamená extrémní scénář z pouštních oblastí, ale i mírnější klima s sebou nese svá specifika: jarní pyl, prach ze zemědělské půdy, exhalace poblíž silnic, spadané listí na podzim nebo trus ptáků usazujících se na konstrukci. Nejde tedy o to, jestli se nečistoty na panelech objeví, ale o to, jak rychle a jak moc ovlivní výkon, než si toho někdo všimne.

Proč je to zákeřný problém

Největší riziko zaprášení nespočívá v tom, že by elektrárna přestala fungovat – to by majitel poznal okamžitě. Problém je v tom, že ztráta pár procent výkonu je při pouhém pohledu na střechu prakticky neviditelná. Panely dál vyrábí elektřinu, faktury za energii dál klesají, jen o něco méně, než by mohly. Bez systému, který výkon skutečně měří a porovnává, tak majitel elektrárny roky platí neviditelnou daň z nedbalosti, aniž by o tom věděl.

Ještě zákeřnější je nerovnoměrné znečištění – třeba když trus nebo spadané listí zakryje jen část jednoho panelu. U klasického zapojení do série to může snížit výkon celé řady panelů, protože elektrický proud „teče“ jen tak rychle, jak mu dovolí nejslabší článek v řetězci. Malá lokální nečistota tak dokáže mít nepřiměřeně velký dopad na celkovou výrobu.

Jak zaprášení skutečně odhalit

Právě proto dává smysl nespoléhat na to, že si zaprášení „všimneme okem“, ale mít nástroj, který výkon elektrárny hlídá za nás – a to na úrovni jednotlivých panelů, ne jen celé elektrárny.

U instalací Green Force proto pracujeme s optimizéry Tigo, které se připojují ke každému panelu zvlášť. Díky nim se znečištění nebo zastínění jednoho panelu neprojeví na výkonu celé řady, ale zůstane omezené jen na daný kus. V aplikaci pak vidíte výrobu každého panelu samostatně – pokud některý dlouhodobě zaostává, snadno se to pozná: panel se v přehledu zabarví jinak a je jasné, kde přesně hledat příčinu, ať už je to znečištění, spadaný list nebo stín od komína. Odpadá zdlouhavé hádání, kde na střeše se problém skrývá.

Díky tomuto průběžnému monitoringu tak nejde jen o to zaprášení řešit, až když je pozdě, ale zachytit ho v momentě, kdy ještě stojí pár procent výkonu, a ne desítky.

Role panelů Aiko

Druhá část odpovědi leží přímo v samotných panelech. U instalací využíváme panely Aiko s technologií ABC (All Back Contact), kde jsou veškeré kontakty přesunuté na zadní stranu panelu. Kromě čistšího vzhledu bez viditelných spojů to přináší i praktickou výhodu: panel se chová lépe i v situaci, kdy je částečně zastíněný nebo znečištěný, a dokáže si s částečnou ztrátou osvitu poradit s menším dopadem na celkový výkon než starší technologie. V kombinaci s optimizéry Tigo tak nečistota na jednom rohu panelu neznamená automaticky citelný propad výroby.

Co může udělat majitel elektrárny

Green force se soustředí na diagnostiku, servis a monitoring provozu, čištění panelů ale sami neprovádíme – jde o samostatnou službu, kterou si majitel elektrárny může podle potřeby objednat u specializované firmy. Klíčové proto je vědět, kdy čištění vůbec dává smysl, a to bez dat prakticky nejde odhadnout.

Doporučujeme:

• Pravidelně sledovat výrobu jednotlivých panelů v aplikaci a všímat si dlouhodobých poklesů u konkrétních kusů, ne jen celkového čísla za elektrárnu.

• Po delším suchém období nebo po kvetení (jarní pyl) věnovat elektrárně zvýšenou pozornost – jde o období, kdy se nečistoty hromadí nejrychleji.

• Vizuálně zkontrolovat panely alespoň dvakrát ročně, zvlášť pokud je dům v blízkosti pole, rušné silnice nebo stromů.

• Při podezření na trvalý pokles výkonu kontaktovat servis a nechat si stav elektrárny profesionálně zkontrolovat, včetně termografie, která odhalí i problémy, jež nejsou vidět pouhým okem.